Krátké historické shrnutí:
Toto plemeno pochází z Baleárských ostrovů, Mallorky, Ibizy, Menorky a Formentery, kde je známé pod původním názvem „Ca Eivissec“. Je také rozšířeno v Katalánsku, kolem Valencie, v Roussillonu a Provenci, kde jej nazývají "Mallorquí", "Xarnelo", "Mayorquais", "Charnegue" nebo "Baleárský pes". Tito psi byli na ostrovy pravděpodobně dovezeni Féničany, Kartaginci, nebo možná i Římany. Tento pes je typickým a robustním zástupcem tzv. primitivních plemen – nejstarších dosud existujících plemen. Obrázky těchto psů jsou nalézány v hrobech faraonů a na exponátech v muzeích, takže existence plemene je prokázána od roku 3400 př. n. l.

Celkový vzhled, charakteristika, povaha:
Elegantní pes, má pevnou a lehkou kostru, vynikající v pohybu, výborný ve sprintu i vytrvalosti. Jemný sluch, citlivý nos, výborný zrak. Schopnost dalekého výskoku z místa. Rozlišujeme variantu hladkosrstou a hrubosrstou, mají společný standard, vzájemné křížení povoleno s patrnými známkami křížení v nynější populaci. Vynikající lovec určený k lovu menších zvířat beze zbraně, silný, vrozený sklon aportovat. Oddaný, věrný společník, rodinný pes. Inteligentní, někdy svéhlavý, vyrovnaný, bezproblémové soužití s ostatními psy, vzhledem k silně vyvinutému loveckému pudu tendence "lovit" drobná zvířata, žijící v jeho blízkosti.

Použití:
Ibizský podengo je užíván především k lovu králíků bez střelných zbraní, ve dne i v noci. Díky svému vynikajícímu čichu, který spolu se sluchem podengo používá více než zrak, stopuje a loví králíky snadno, a to i v hustém podrostu. Díky hbitosti a chytrosti chytí kořist rychle, zvlášť když loví ve smečce. Když jeden ze psů najde zvěř, ostatní psi jej obklopí, ale dodržují jistou vzdálenost a čekají. Štěkají pouze tehdy, když vidí nebo slyší kořist a když ji obklíčí. Při nalezení či chytání kořisti všichni psi rychle vrtí ocasy, v pozici čekání jsou snadno odvolatelní. Ibizský podengo je užíván také pro lov zajíců a vysoké zvěře. Je i dobrým přinašečem. Pro vytvoření smečky se (s jistými výjimkami) užívají pouze feny, případně s jedním psem, protože psi špatně spolupracují při lovu a jsou konfliktní. Když již smečka ulovila několik tisíc králíků, může se u tohoto plemene stát, že psi z této smečky nechtějí dále lovit, dokud si dostatečně neodpočinou. Tuto zvláštnost vyjadřuje španělské slovo "enconillarse" (jít si odpočinout).